Nevím, jak začít

Fajn. Začneme od nuly.

Nepotřebuješ talent, výtvarku ani hodinu denně. Potřebuješ dvě minuty a něco, na co se dá psát.

Nejdřív to hlavní. Tohle není o kreslení.

Vím, co si teď říkáš. „Já mám obě ruce levý."

Ale nejde o to, aby to bylo hezké. Jde o to, že se u toho na chvíli zastavíš.
Když k poznámce přidáš obrázek, samolepku nebo jen čmáranici, děje se něco zvláštního. Ta myšlenka najednou zůstane. Vrátíš se k ní. Není to jen další řádek, který přepíšeš na zítřek.
Proto dělám samolepky. Jsou to berličky pro všechny, co si myslí, že neumí kreslit. A fungují i tak, že celý život kreslit nezačneš.

Zkus to teď hned. Trvá to dvě minuty.

Vezmi si cokoliv, co máš po ruce. Diář. Blok od telefonního operátora. Zadní stranu účtenky. Stick it. Kousek papíru. Vážně cokoliv.

1. Napiš tři slova z dneška. Ne věty. Slova. Káva. Hádka. Déšť.
2. K jednomu z nich přidej obrázek. Samolepku, kroužek, srdíčko, čmáranici, cokoliv. Nemusí to nic znamenat.
3. Nech to být. Nedodělávej to. Nesnaž se, aby to bylo pěkné.

To je celé. Tohle je celá metoda.
Zítra se na tu stránku podívej. Uvidíš, na kterém slově se ti zastaví oko. A to je přesně ta věc, kterou sis potřebovala všimnout.

Co k tomu potřebuješ (skoro nic)

• Papír, který už máš. Nekupuj si krásný zápisník. Krásný zápisník je nejlepší způsob, jak nikdy nezačít. Je moc hezký na to, abys ho pokazila. Začni v tom nejošklivějším, co doma najdeš.
• Tužku. Jakoukoliv.
• Pár samolepek. Nutné to není. Ale pomáhá to. Protože když nevíš, co nakreslit, nalepíš.

„Ale já fakt neumím kreslit."

Tuhle větu jsi nevymyslela ty. Někdo ti v devíti řekl, že strom není fialový a že ta postava má moc dlouhý nohy. A ty sis zapamatovala, že ti to nejde.
Většina lidí v tomhle bodě přestala. Takže dospělý kreslí zhruba jako deváťák. Ne kvůli talentu, ale proto, že tam skončil. (Rozepsala jsem to v článku.)
Ale tady nic z toho nepotřebuješ. Nikdo to nebude hodnotit. Tvoje stránka není výstava. Samolepka udělá práci za tebe a ty se můžeš soustředit na to, co sis chtěla zapamatovat.

„Nemám čas."

Dvě minuty. To je míň, než ti dneska vzalo scrollování, než jsi otevřela tuhle stránku. A na rozdíl od scrollování z toho něco zůstane.

„Vydržím týden a pak toho nechám."

Nejspíš ano. A pak se k tomu za měsíc vrátíš. To není selhání, to je normální průběh. Tohle není návyk, který musíš držet. Je to věc, ke které se vracíš, když ji potřebuješ.

„Díky deníku jsem pochopila, že opravdu stačí slovo, smajlík, který není dokonalý, ale zastavím se, zamyslím a opravdu to má velký význam. A je to moje."

Lenka, poté co si založila vlastní deník

Když chceš mít všechno pohromadě

Nemusíš u mě nic kupovat, abys mohla začít. Vážně. Vezmi tužku a účtenku a jde se.

Ale ono to většinou neztroskotá na tom, že nemáš krásný psací prostředky. Ztroskotá to na tom, že nevíš, o čem psát. Přesně proti tomu jsem složila kreativní deníkový box. Vytáhneš jednu kartu s otázkou a máš první větu. Zbytek přijde sám. V boxu jsou popisovače, samolepky, mini průvodce a XL samolepka, kterou nikde jinde nekoupíš.

→ Prohlédnout kreativní deníkový box

A jestli si zatím chceš jen opatrně sáhnout, začni jednou kusovou samolepkou za 49 korun. Třeba Moje myšlenky, hotový nadpis stránky, u kterého stačí dopsat zbytek.

→ Všechny samolepky

Ještě nejsi rozhodnutá? To je v pořádku. Napiš mi na Instagram, co tě brzdí. Čtu si to a odpovídám sama.