Možná tě někdy napadlo: „Proč bych měla kombinovat psaní s kreslením a lepením? Nestačí si prostě něco zapsat?“
Právě v tom kouzlu spojení se skrývá síla kreativního deníku. Text, barvy, samolepky nebo drobné kresby dohromady fungují jako dvojí jazyk, který dává tvým vzpomínkám, emocím i nápadům větší hloubku.
1. Ukládáš si vzpomínky a informace živěji
„Stejně si nikdy nic nepamatuju.“
Když jsem v jednom kole, měla jsem pocit, že mi dny splývají. Po týdnu jsem nevěděla, co jsem vlastně zažila. Občas, když jsem si vzpomněla, jsem si udělala malou poznámku a obrázek. Pak jsem si třeba i nalepila vizitku z kavárny, dopsala dvě věty a dokreslila dvě kávy a rozlitou vodu. A když jsem se k té stránce po měsíci vrátila, vybavila se mi celá scéna – vůně kávy, smích, barva stolku.
Když kombinuješ text s vizuálními prvky, mozek má více „stop“, které mu pomůžou vzpomínku vyvolat. Podporuješ tím ukládání informací do paměti. Kombinace textu a vizuálních prvků (obrázků, barev, samolepek) totiž podporuje tzv. vícekódové ukládání informací do mozku. Když zapojíš jak verbální procesy (slova), tak vizuální procesy (obrázky, symboly), mozek si obsah vybavuje snáz, protože má právě více „stop“, které mu ho připomenou.
Napíšeš si třeba „Byla jsem v kavárně se Šárkou“ a vedle nalepíš účtenku nebo nakreslíš hrnek kávy. Za měsíc si nevzpomeneš jen na fakt, že jste tam byly, ale vybaví se ti atmosféra, vůně, smích, barva stolku.
„Když spojíš slova a obrazy, děláš z paměti kaleidoskop, ne jen šedou složku v archivu.“
2. Rozvíjíš svojí kreativitu
„Nejsem kreativní typ. Vždyť by to vypadalo trapně.“
Dobře, tohle znám spíš z druhé strany, kdy to slyším ostatní dost často říkat. Zkouším tak druhou stranu přesvědčit, že to není nějaká výsada, že nepotřebují dar od boha, ale stačí třeba jedno kreativní cvičení. :) Kreativita, neboli tvořivost, je totiž soubor schopností a procesů, které se dají naučit a trénovat. Pak přicházejí výsledky skrze vytváření nových, originálních myšlenek, děl nebo řešení. A tady je pointa: každý člověk je kreativní. Jen jsme si to během života často nechali vzít.
Kreativní deník ti tenhle prostor vrací. Pastelka, washi páska nebo obyčejná čmáranice mohou otevřít dveře fantazii. Picasso kdysi řekl:
„Každé dítě je umělec. Problém je zůstat umělcem, když vyrosteme.“
Tvůj deník je bezpečné místo, kde si tohle dítě může znovu hrát a hlavně se projevit s bezpodmínečnou láskou.
3. Aktivuješ obě hemisféry
„Nestačí, když budu jen psát? Vždyť už to má benefity.“
Psaní mi dlouho pomáhalo necítit se tak zahlceně. Když jsem měla hlavu plnou, stačilo si sednout a nechat to ze sebe spadnout na papír. Jenže časem jsem zjistila, že když se ke svým zápiskům vracím, ta těžkost se vrací taky. Tolik slov, žádné světlo.
Tak jsem začala zkoušet něco jiného. Tady samolepka, tam barevná čára, drobná kresba, zvýrazněné slovo. A najednou se něco změnilo. Moje stránky začaly dýchat. Nepůsobily jako seznam problémů, ale jako prostor, kde se dá i ulevit, i nadechnout.
Tehdy jsem ještě netušila, že jsem tím zapojila obě hemisféry svého mozku a tím i celou sebe.
Levá hemisféra miluje strukturu, logiku, slova. Je to ta část, která analyzuje, třídí, plánuje.
Pravá hemisféra vnímá emoce, barvy, symboly, prostor. Dává pocitům tvar a obraz.
Když do deníku zapojíš obě, začnou spolupracovat. A právě tehdy vzniká magie. Lepší porozumění sobě, emoční úleva, lepší regulace nálad, větší nadhled, kreativita a s ní i kreativní řešení problémů.
Zkus si napsat větu „Dnes jsem se cítila zahlceně.“ A pak ji doplň kresbou, třeba mrakem nebo sítí. Uvidíš, že se spojíš se svým pocitem úplně jinak.
4. Ulevuješ hlavě od stresu a zahlcení
„Co když to ve mně otevře víc emocí, než unesu?“
Děsilo mě psát věci, které mě hodně zasáhly. Když jsem se odhodlala přetavit to na papír, brečela jsem u toho, ale horší to nebylo. Spíš jsem potom cítila úlevu.
Psaní i kreslení umí stres zhmotnit a tím zmenšit. Místo abstraktní tíhy máš před sebou čáru, pavučinu nebo tmavý flek. Už to samotné ti uleví. Psycholog James Pennebaker, který se psaním emocí zabývá desítky let, říká: „Když své trápení dostaneme na papír, uvolníme prostor, abychom mohli začít hledat řešení.“
A pokud by toho na tebe i tak bylo moc, deník se může stát prvním krokem k dialogu – můžeš stránku ukázat kamarádce, sdílet s psychoterapeutem, nebo si najít průvodce. Nemusíš na to být sama. <3
5. Buduješ vztah sama k sobě
„Nejsem dost dobrá. Nejsem důležitá. Nejsem zajímavá. Co bych tak o sobě psala?!“
Tyhle hlasy znám. Dlouho jsem měla pocit, že moje obyčejné pocity, ale i přání a sny nestojí za zaznamenání, že se mi akorát někdo vysměje. A pak jsem začala psát třeba jen „Jsem unavená“. Najednou jsem cítila, že i to má hodnotu, že i únava je součástí mě. Postupně jsem si dovolila dát na papír i ty sny. Protože když je napíšeme, stávají se o něco víc skutečné.
Deník ti pomáhá slyšet sebe bez filtru. Stránku po stránce poznáváš, že máš právo být, jaká jsi. A že tvoje pocity stojí za to, aby měly své místo. Je to prostor, kde se nemusíš přetvařovat, nemusíš být „dost dobrá“. Můžeš tam být naštvaná, veselá, unavená, zmatená i bez nápadů.
Krůček po krůčku si tak hledáš cestu k sobě. Stránka po stránce se učíš vidět, že tvoje pocity mají místo a že ty sama máš hodnotu.
„Domov je tam, kde ti je dobře. Deník může být jedním z těchto domovů.“
6. Může tě uklidnit
„Nemám čas na meditaci. Nemám klid. Nemám podmínky.“
Vím, že meditace má spousty benefitů, ale najít si čas s malými dětmi s tím, abych měla klid... Pořád jsem si tak říkala, že až budu mít hodinu volného času, začnu meditovat. Ten čas ale nepřicházel. Tak jsem vzala pastelku a začala čmárat. Bylo to jako meditace, jen hravější a přístupnější. A můžou u toho být i děti. :)
Právě proto ti může sedět kreativní deník. Mindfulness nemusí znamenat sedět v tichu se zavřenýma očima. Může to být čmárání pastelkou, lepení fotky nebo vybarvování samolepky. Není třeba speciální podmínky, jen pár minut. A přitom se dokážeš ztišit a vrátit do přítomnosti. Samozřejmě, čím déle u toho setrváš, tím lepší to je.
Je to hravá meditace, která tě na pár minut stáhne z rychlíku každodennosti. Nepotřebuješ speciální prostor ani hodinu volna – stačí chvíle a kousek papíru.
7. Dobíjíš si energii
„Nemám na to čas.“
Přiznávám se! Tohle byla moje největší výmluva. Mám toho moc, nemám čas. Ještě tohle a tamto. Teď nemůžu! Ani večer, ani zítra! Pak si udělám čas. Ale čas běžel. Absolutně jsem si nedovolila odpočívat. Teď už vím, že jsem šla hodně proti sobě. A byl to dloooouuuuhý proces si dovolit odpočívat. A taky už teď vím, že mi to naopak pomáhá. Být efektivnější. Zvládnout víc a zároveň být i odpočatější. Neříkám, že každou chvilku tvořím, ale rozhodně je to jedna z forem, které používám pro dobíjení sebe sama.
Kreativní deník čas nebere, ale dává. I obyčejný zápis ožije, když má vizuální doplněk. Ožije stránka, ožije i vzpomínka. Ale netřeba nad tím trávit spousty času – klidně jen pár minut.
Malá samolepka, barevná čára nebo fotka z telefonu nalepená na stránku může změnit pocit z celého dne. Dodají ti radost a energii. Něco vypustíš, něco necháš na papíře, který snese všechno.
8. Vytváříš si bezpečný prostor
„Bojím se, že mi do toho někdo nahlédne.“
Tenhle strach jsem měla taky. Proto jsem právě přešla na kreativní deník, který jsem používala víc v náznacích. Dovolila jsem si být upřímná – skrze texty písní, básničky, citáty – uvědomovala jsem si, že deník je můj prostor, který si tvořím já. Teď už si ho tvořím se vším všudy. Ale zase to byl proces. Nevracela jsem se k tomu hned.
Deník je jen tvůj. Nemusíš ho ukazovat nikomu. Není tam žádný algoritmus ani hodnotící oči. Můžeš se vypsat, vybrečet, vyčmárat, anebo napsat něco, co bys nikdy nahlas neřekla. A když máš strach, že ti do toho někdo nakoukne? Můžeš mít sešit schovaný, můžeš psát v kódech, nebo si část vést digitálně. Důležité je, abys cítila, že máš útočiště, kde se nemusíš bát, abys cítila, že máš místo, kde můžeš být opravdu sama sebou.
Shrnutí
Kreativní deník je víc než jen notes. Je to místo, kde se písmenka potkávají s obrázky. Je to tvůj průvodce, přítel i bezpečné útočiště. Pomůže ti ukládat vzpomínky, rozvíjet fantazii, zvládat stres, posilovat vztah k sobě a dobíjet energii.
„Tvůj deník nemusí být dokonalý, aby byl léčivý.“
👉 V dalším článku se podíváme na „Jak začít kreativní deník“ Praktické tipy, jak překonat strach z bílé stránky a udělat první krok.
Který z těchto důvodů tě nejvíc oslovil? Cítíš, že by ti deník mohl pomoct právě teď?
Budu moc ráda, když mi dáš vědět, napiš mi zprávu nebo e-mail. A pokud máš téma, o kterém by sis chtěla přečíst příště, poděl se o něj se mnou.
Těším se na tvoje reakce.
Míša ✨
